|
|
Kompozitní materiály na bázi alkalicky aktivované vysokopecní strusky s přídavkem elektrárenských popílků
Indra, Ivo ; Brandštetr, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi nahrazení vysokopecní strusky nebo alespoň její části elektrárenským popílkem v alkalicky aktivovaných systémech na bázi hlinitokřemičitanů. Budou testovány popílky klasické, i popílky z fluidního spalování a to ložové i filtrové. Cílem je připravit geopolymerní systém požadovaných mechanických vlastností, avšak s co největším zapojením alternativních surovin. U připravených kompozitů s náhradou strusky, nebo její části alternativním materiálem se práce zaměřuje především na zpracovatelnost čerstvé směsi a pevnosti v tahu ohybem a v tlaku. Využití sekundárních surovin není přínosné pouze z ekonomického hlediska výroby, ale má rovněž kladný dopad na životní prostředí.
|
|
|
Možnosti alkalické aktivace ocelářské strusky
Frýbortová, Iva ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností alkalicky aktivované ocelářské strusky z hlediska jejího využití jako bezslínkového pojiva. Cílem bylo najít vhodné složení alkalického aktivátoru, které zajistí dobré mechanické vlastnosti připraveného pojiva. Jako aktivátory byly použity hydroxidy sodné a draselné a alkalické křemičitany ve formě prášků i roztoků. Dalším sledovaným pojivovým systémem byla směs ocelářské strusky, fluidního ložového nebo filtrového popílku a vody bez přídavku aktivační složky. U připravených směsí byly stanoveny pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu, dále byl sledován vznik výkvětů a průběh hydratace pomocí kalorimetrického měření. Mikrostruktura pojiva byla zkoumána pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Tepelné vlastnosti forem v závislosti na použitém ostřivu
Šuráň, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci inženýrského studia předkládá studii pro tepelné vlastnosti formovacích směsí s použitím různých druhů ostřiv. Bylo testováno celkem 5 ostřiv a to: zirkon, ŠH22, chromit, olivín a dunit. Formovací směsi byly testovány na tepelnou kapacitu, tepelnou akumulaci a tepelnou vodivost. Nejvyšší tepelné kapacity bylo dosaženo u dunitového ostřiva. Největší tepelnou akumulaci měla směs s chromitovým ostřivem a nejlepší tepelná vodivost byla zjištěna u směsi s olivínovým ostřivem.
|
|
| |
|
|
Metodika stanovení chemického složení vodních skel
Flídrová, Michaela ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodikou stanovení chemického složení vodních skel. Snahou bylo nalézt vhodnější metodu, než je kolorimetrická analýza využívaná jedním z tuzemských výrobců vodních skel. Stávajícím postupem lze určit obsah Me2O (Na2O, K2O, Li2O), nicméně při stanovení SiO2 je metoda nepřesná, neboť barevná změna indikátoru při druhé titraci je velmi pozvolná, a proto je určení bodu ekvivalence nejednoznačné. Hlavním cílem této práce tedy bylo najít vhodnou metodu pro komplexní stanovení chemického složení vodních skel, která je porovnána s jinými metodami využívanými v analytické chemii silikátových materiálů. Velmi slibnou metodou se jeví konduktometrická titrace odměrným roztokem kyseliny chlorovodíkové, která poskytuje přesný, rychlý a instrumentálně nenáročný způsob chemického stanovení.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi alkalicky aktivovaných matric odolných vůči působení extrémních teplot
Ševčík, Marek ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj kompozitů z alkalicky aktivovaných materiálů (AAM) a jejich odolnost vůči působení extrémních teplot. V teoretické části je popsána alkalická aktivace a prekurzory pro výrobu AAM. Dále je popsána problematika působení extrémních teplot na tyto materiály. V experimentální části byl postupně stanoven optimální silikátový modul s ohledem na vlastnosti AAM, dále bylo ověřeno působení extrémních teplot na matrici z AAM. V další etapě byl testován vliv plniva s ohledem na chování při extrémních teplotách a poté byla optimalizována finální receptura.
|
|
|
Možnosti využití slévárenských odprachů
Solik, Jaroslav ; Šoukal, František (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje možnosti využití slévárenských odprachů pro výrobu anorganických kompozitů, které by mohly být využity především ve stavebním průmyslu. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část, kde se v teoretické části nachází literární rešerše použitých materiálu a v experimentální části jsou shrnuty výsledky laboratorních testů testovaných směsí na bázi portlandského a hlinitanového cementu s různým obsahem slévárenských odprachů. Pro srovnání bylo použito také dalšího slévárenského odpadu - slévárenského písku. Připravené testovací tělíska o rozměrech 40 x 40 x 160 mm byla podrobována mechanickým zkouškám pevnosti a byl sledován vliv množství slévárenských odpadů na pevnosti připravených směsí. Dále se práce zabývá možnostmi alkalické aktivace těchto slévárenských odpadů, kde bylo použito sodné vodní sklo, hydroxid sodný a komerčně dodávaný Baucis L 160 složka B jako alkalický aktivátor. U těchto testovacích směsích byl také pozorován vývoj vlivu množství slévárenských odpadů na mechanické pevnosti. K analýzám vstupních surovin bylo použito metody RTG fluorescenční spektrometrie, TG – DTA – EGA a RTG práškové difrakce. Veškeré pevnosti byly testovány na testovacím zařízení desttest 4310.
|
|
|
Možnosti inovace procesu úpravy vody
Zelený, Zdeněk ; Biela, Renata (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi inovace procesu úpravy vody. Konkrétně zkoumá možnosti využití sodného vodního skla a nanoželeza při odstraňování těžkých kovů ze surové vody při její úpravě na vodu pitnou. Pro srovnání byl využit tradičně používaný koagulant, konkrétně tekutý síran hlinitý. Úvodní část práce se věnuje možnostem úpravy povrchové vody při procesu úpravy takovéto vody na vodu pitnou. Součástí této kapitoly je popis kvality využívané surové vody, dále pak popis v současnosti používaných separačních procesů. Mimo to jsou popsány i běžně používané typy úpraven vod. Závěr úvodní části se zabývá tradičními koagulanty a tvorbě suspenze. Další část této diplomové práce se již věnuje možnostem inovace při úpravě surové vody na vodu pitnou, jsou popsány možnosti využití a vlastnosti vodního skla a nanoželeza. V následující kapitole je popsána experimentální část práce. Na ní navazují výsledky experimentální části. V poslední kapitole jsou shrnuty získané poznatky a okomentovány naměřené hodnoty z experimentální části. Součástí této práce je rovněž představení několika konkrétních projektů využívajících předkládané inovativní technologie.
|
|
|
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná ohřevem
Prokop, Tomáš ; Burianová, Klára (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Slévárenská výroba produkuje největší množství nebezpečných odpadů, které mají negativní dopad na životní prostředí a pracovní podmínky ve slévárnách. Slévárenští odborníci zkoušejí nové metody výroby formovacích směsí s novými pojivy, které by vedly ke zlepšení ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce. Produkci škodlivých odpadů však můžeme redukovat vhodnými technologiemi výroby a používáním méně škodlivých surovin, které jsou potřebné pro výrobu forem a jader. Velkým zdrojem škodlivin jsou pojiva, tvrdidla a katalyzátory potřebné pro pojení ostřiva. Tato práce se zabývá novými druhy ekologických pojiv, která jsou rozpustná ve vodě a vytvrzovaná ohřevem. Tato pojiva jsou ekologickou variantou k dnes již existujícím druhům anorganických i organických pojiv.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi anorganických pojiv určených pro extrémní aplikace
Janoušek, Petr ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vývoj kompozitních materiálů na bázi anorganických pojiv pro použití v extrémních podmínkách. To znamená především kompozitů na bázi geopolymerů respektive alkalicky aktivovaných materiálů (AAM). Teoretická část této diplomové práce shrnuje poznatky o vývoji a použití alkalicky aktivovaných materiálů, o jejich struktuře a mechanismech jejich tvorby. Dále se zabývá použitelnými surovinami pro výrobu AAM a také jejich budiči, kterými jsou zejména vodní sklo a hydroxid sodný. Je zde také provedeno shrnutí vlivů vysokých teplot a chemických látek na mechanické vlastnosti AAM a také požadavky normy ČSN EN 1504-3 na správkové hmoty. Úkolem praktické části bylo vyvinutí správkové malty pro sanace betonových konstrukcí na bázi AAM tak, aby její výroba byla pokud možno co nejjednodušší, čili jednosložkové hmoty. Postupně bylo vyvinuto šest receptur. Zkušební tělesa vyrobená podle těchto receptur byla podrobena vybraným zkouškám podle požadavků normy ČSN EN 1504-3.
|
host ::
RSS.